pátek 24. října 2008

Fráňa Šrámek: Příběh


Neplakala. To by lhala.
Jenom slabě zavzlykala.
A já smál se: jedna, dvě, tři
-- ty má malá, ty má malá!

Trochu se jí chvěla víčka.
Malá bílá katolička.
Já se cudně díval na ni
dle šestého přikázání.

Řekl jsem jí, že budu knězem.
--Za tím bezem, pod tím bezem --
Jen co budu já tím knězem,
pak se zas takhle slezem ...!

Tomu jsme se smáli oba.
Byla vlažná noční doba.
Od cihelen zlí psi vyli,
že jsme se jim nelíbili.

Že tak pozdě jdeme krajem,
že tak mladí už si hrajem
na tak velmi vážné věci.
To psy musí zlobit přeci.


3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Hm.. to by mohlo být zajímavé. Až tak, že si z toho možná rozškrábu kůži na obličeji (aby taky jednou ze mě něco crčelo...) ;-P

-=j=-

Anonymní řekl(a)...

asi si umřu!

Anonymní řekl(a)...

Neumírej ať jsi kdokoliv a přijď k nám na nějakou akci. Připravujeme Filmový klub - v outerky a Second Hand II.